Filmový portrét dvou lidí žijících na Sibiři - "na konci světa".
Mnohé již prožili - ale kus života mají ještě před sebou... vychovali děti, ale ty už žijí jinak a jinde. Ráno se probouzejí s otázkou - jak dál ?...a hlavně - Proč?
Ludmila je padesátiletá žena žijící sama na kraji tajgy, v zapomenuté vesničce Ordžonikidze, v povodí řeky Angary v centrální Sibiři. Píše básně a maluje obrazy. Žila v pravoslavném klášteře. Naučila se být sama, jde sama, samota je její Cesta.
Nikolaj je padesátiletý muž žijící v domku na břehu Angary - rybář, lovec, vyznává staroslovanskou "pohanskou" víru, jejímž nejvyšším bohem je ROD. Být v přírodě pro něj znamená být "při Rodě" - tedy blízko Boha.

Navzájem se neznají, ale mají mnoho společného.
Navzájem se neznáte, ale možná s nimi máte mnoho společného...